HT 17-18. st.: Karvinští, Žírovští, Marklovští

[infoFT]

Tlukové na Horních Tošanovicích:
1602 Bohuš Tluk z Tošanovic
1619-1637 Jan starší Tluk
1637–1648 Jan mladší Tluk (= Jan Bernart)
1654 Kašpar Tluk
1662-1666 Marie Anna Tluková, vdova po Bernartu Tlukovi, rozená Vlčková z Dobré Zemice a Hlučína

Ještě v roce 1662 byla majitelkou Horních Tošanovic Anna Tluková, rozená Vlčková z Dobrozemice (Dobrá u F-M), vdova po Bernartu.
O čtyři roky později koupila panství Kateřina Karvinská z Karviné, rozená Pelhřimová z Třánkovic (Třanovice).

Mezi Tluky a Harasovskými:
1666-1681 Kateřina Karvinská z Karviné, rozená Pelhřimová z Třánkovic
1681-1692 Ondřej Žírovský z Žírové a na Horních Tošonovicích (Jendřich 1676)
1692- ... Jiří František Marklovský z Pernštejna
... -1745 Maxmiliána Marklovská z Pernštejna

Panství dostala věnem od Jiřího Františka Marklovkého z Pernštejna jeho dcera Maxmiliána,
která jej v roce 1745 prodala za 7500 florenů Jiřímu Františkovi staršímu Harasovskému.

Harasovští na Horních Tošanovicích:
1745-1757 Jiří František Harasovský
1757-1804 Jiří Václav Harasovský
1804-1836 Emanuel Jiří Ignác Josef Harasovský
1836-1873 Karel Eugen Emanuel Harasovský
1873-1898 Mořic Adolf Harasovský

Mapa Jonáše Nigriniho z roku 1724 ... Horní Tošanovice, Mgr. Irena Cichá

tos_nigrini_800.jpg (437.68 KiB) Zobrazeno 6808 x

Zdroj: Horní Tošanovice, Mgr. Irena Cichá, Český Těšín 2005

[infoFT]

Tato šlechta pocházela z polského rodu Kietličů
a rodový název odvodili od svého rodinného sídla v Karviné v těšínském knížectví.

Petřík Karvinský je zmíněn již v roce 1445, Mikuláš pak v roce 1530
a Petr Karvinský z Karviné v roce 1572 jako krajský a vládní rádce v těšínském knížectví.

Baltazar Karvinský byl ještě v roce 1718 členem zemských stavů těšínského knížectví.
Také v Čechách se objevili potomci tohoto rodu stejně tak, jako v císařsko-královské pruské válečné službě.

Nutno připomenout, že Jan Josef Karvinský byl 3.5.1700 povýšen do českého rytířského stavu,
a Janu Nepomuckému Václavu, rytíři Karvinskému z Karviné, byl 6.8.1813 udělen titul barona v rakouských dědičných zemích.

Zdroj: Horní Tošanovice, Mgr. Irena Cichá, Český Těšín 2005, str.26

[infoFT]

Tato hornoslezská šlechta polského původu - Zierowski z Zierowa - patřila k rodu Lzawa.
Vlastnila společný erb s hrabaty Proskovskými a pocházela stejně jako oni z opolského knížectví,
kde v podhůří hory Svatá Anna leží obec Žírová Żyrowa, která společně s horou Svaté Anny
a také dalšími obcemi Ješona, Gogolín, Krempa, Oleška a Poruba v roce 1562 náležela rodu a je považována za rodinné sídlo.

Jiří Žírovský z Žírové byl v roce 1562 hlavním zemským soudcem opolského a ratibořského knížectví.
V roce 1563 Jan Žírovský z Žírové na Štěpánovicích byl členem zemského soudu v tomtéž knížectví,
stejně jako v roce 1576 Jan junior a v roce 1607 Melichar na Půlvsi pod Opolím v dnešním Polsku.

Jan Kryštof Žírovský z Žírové na Hennersdorfu a Geltendorfu v niském knížectví stejně tak,
jako na Herrendorfu v lehnickém knížectví získal český titul barona, který mu byl 28.5.1688 potvrzen.

V roce 1681 vlastnil rod Dolní Tošanovice v těšínském knížectví,
kde byl v roce 1718 Jan Jiří členem krajských stavů knížectví a zemřel v roce 1721.
Ondřej Žírovský z Žírové vlastnil v letech 1681-92 Horní Tošanovice.

Zdroj: Horní Tošanovice, Mgr. Irena Cichá, Český Těšín 2005, str.26

[infoFT]

Tato stará slezská šlechta pocházela z polského rodu Wieniawa.
Podle jiných údajů pocházejí Marklovští z rodu pánů z Pernštejna z Čech a Moravy.
Jedním z jeho představitelů byl Tomáš z Pernštejna, který dříve působil v osvětimském knížectví.
V roce 1563 se usadil v Marklovicích v knížectví těšínském a podle nich se nazval.

Tato skutečnost byla vzata v úvahu při povýšení do českého baronského stavu,
který byl udělen bratrům Jáchymu Kryštofovi a Bernardu Marklovským 20.10.1716.
Jelikož jim byl uznán také jejich původ, byl jim rovněž přidělen predikát pánové (z Pernštejna), proto ze Žebrače a Pernštejna.

V těšínském knížectví byli v roce 1519 zmíněni také Petr a Jiří Marklovští v rytířských knížecích stavech.
V roce 1661 náležel rod k evangelickým krajským knížecím stavům, kam v roce 1718 patřili také baroni:
Adam, Adam Václav, Kašpar Václav a Kryštof Jáchym Marklovští.

Zdroj: Horní Tošanovice, Mgr. Irena Cichá, Český Těšín 2005, str.27