Podle mě je Lipí a Kotař jedno a to samé
PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D. z Oddělení paměťových studií, Etnologický ústav Akademie věd ČR, podepsaný pod tvrzením: „Vrchol Kotař (Kottarz B.) na mapě 2. vojenského mapování (1839-1840), mylně přiřazeno k vrcholu Lipí“
https://www.nazvymist.cz/misto/2623 bydlí v Pražmě a zabýval se pojmenováním Beskydských vrholů - umožnil získat náhled na problém „Kotař – Lipí“, kóty 902 a 861 m:
https://de.mapy.cz/turisticka?x=18.5283 ... 22306&z=16
- lipi_kotar.jpg (54.77 KiB) Zobrazeno 15911 x
1) Název "Lipí / Lippi" pro kótu 902 se nachází na mapě z 18. století - 1. vojenské mapování 1764-1768 a 1780-1783, ale je tam název "Zirpi" pro současný Čupel 872, takže to nijak závazné být nemusí. Mělo to význam v době, kdy tam snad lípy rostly. "Prašivá / Prasziwa" a "Kyčera / Kiczera" jsou názvy stabilní a nesporné. Současná kóta 861 m na této mapě nijak zvýrazněna ani pojmenována není:
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... _list=s013
2) Na mapě 2. vojenského mapování z 19. stoleti (1839-1840) se poprvé objevuje název "Kotař / Kottarz", a to na kótě 902, kde tedy už žádné "Lippi" v té době asi nerostly
Pro kótu 861 žádný název, Čupel vyznačený není (ve svahu pod kótou 872 je "Wisuty Zor")
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=O_7_XI
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=O_6_XI
Berg Kottarz na kótě 902 je také na mapě Císařské otisky spojené (1824–1843) , ale žádné Lipí (ani Čupel):
https://ags.cuzk.cz/archiv/
- cis_potisky.jpg (61.3 KiB) Zobrazeno 15914 x
3) Na mapě 3. vojenského mapování z roku 1876 je "Kottarz" na pozici kóty 861 nad svahem "Wysuti Zjar / Na Žoře":
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=4161_3
Ale je tam plno nesrovnalostí: vedle Prasziwa 843 m je místo kóty 872 m (Čupel) kóta 861 m "Jagocz", přičemž vrchol "Czubel / Čupel" je umístěn na kótě 796 m. Současná kóta 902 je vyznačena jako 899 bez názvu. Lipí se nevyskytuje:
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=4161_1
Závěr:
a) Tvrzení o špatném přiřazení vrcholu Kotař na mapě 2. vojenského mapování je neopodstatněné, protože vrchol Lipí se na mapě 3. vojenského mapování nevyskytuje (kóta 899/902 m nemá uveden název).
b) Název "Lippi" pro kótu 902 m se nachází pouze na mapě z 18. století, není ani na jedné mapě z 19. století, soudobé označení „Lipí“ není smysluplné také proto, že ani v současnosti zde lípy nerostou
c) Pro chatu pod kótou 902 m, kterou postavil Ignác Gřunděl v letech 1936-37 se vžil název „Chata Kotař“ a nikoliv „Chata Lipí“
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Chata_Na_Kota%C5%99i
Tradiční pojmenování z poloviny 20. století:
• Kóta 902 m – Kotař ... také dle ústní tradice sbírání borůvek na Kotaři v 1. a 2. polovině 20. století
• Kóta 861 m – Salaš ... v souladu se současným označením „Na Salaši“ pro jižní hřeben Kyčery
Význam slova „Kotař“:
• Maďarky „hotár“ – hranice
• Slovensky „kotár / chotár“ – hranice, hraniční strmý kopec
• Ponašimu „kotar“ – krpál, grapa, strmý kopec
Kotař jako část hřebene na rozhraní Těšínského a Frýdeckého panství:
• Kóta 902 m = Kotař-Lipí
• Kóta 861 m = Kotař-Salaš