kteří členy vlastního týmu považují za své poddané.
Jeden příklad za všechny:
Ušlý zisk nejméně 2 mld Kč ze zbytečného prodlení při schvalování průmyslové zóny Tosan Park.
Odhad daňového přínosu do státní pokladny přenechávám příslušným odborníkům.
Důkazní logika na základě ověřitelných tiskových a internetových zpráv:
1) fm.denik.cz, 1.8.2007: Beskydčan je opět proti projektu zóny v Tošanovicích
2) fm.denik.cz, 13.6.2018: Pole u Tošanovic se mají změnit v průmyslovou zónu, chystá se prodejProjekt plzeňské firmy KB Král počítá i nadále s 66hektarovou zónou.
„Můj dojem je takový, že bychom se neměli setkat s nějakými zásadními problémy. Došlo k řadě dohod, myslím si, že jsme pro to udělali maximum,“ řekl Deníku majitel plzeňské firmy Bohumil Král.
„Nepůjde o žádnou těžbu kamene, ale lehký průmysl, který potřebuje kvalitní, myslící a vzdělané lidi,“ reagoval Král. Dodal, že s realizací zóny počítá mezi březnem a květnem 2008.
3) zshnoj.cz, 14.4.2019: Vážení spoluobčané Stonávky a TošanovicNa polích mezi středem obce a necelý kilometr vzdálenou dálnicí D48 se chystá prodej zóny Tosan Park o rozloze 68,3 hektaru, což je plocha téměř stovky velkých fotbalových hřišť.
Zónu připravila k realizaci rakouská developerská skupina UBM. Při jednáních s investory v případě jejich zájmu o větší plochy nabízí zónu u Tošanovic také Moravskoslezský kraj prostřednictvím své společnosti Moravskoslezské Investice a Development.
Záleží, co tu nakonec bude,“ upřesnil starosta Horních Tošanovic Petr Martiňák. Ačkoli dříve podepisovala část obyvatel protestní petice, obec podle starosty vybudování nové průmyslové zóny podporuje.
„Nebyli jsme těmi, kteří by něco zdržovali. Kvůli legislativě, kterou máme, je stav takový, jaký je,“ okomentoval starosta dlouhé roky příprav. (tehdy 13 roků, nyní již 15 let od změny územního plánu, schválené a zaplacené Ing. arch. Bohumilem Králem z Plzně v roce 2005)
Není pravdou, co tvrdí starosta obce, který vše spískal:Dovolujeme si Vám proto přinést sdělení p. S. Bartka, který dlouhá léta proti zóně bojuje: „Dědictví otců zachovej nám, pane.“ Ano, mám na mysli naši přírodu, lesy, louky a stráně. Bohužel si toto nemysleli naši tehdejší zastupitelé, kteří schválili objednávku Ing. arch. Bohuslava Krále z Plzně ze dne 22. 3. 2005 jako návrh smlouvy o dílo v částce 277 820 Kč. V dubnu 2005 schválili tehdejší zastupitelé změnu územního plánu uprostřed vesnice s výhledem na naše krásné Beskydy. Ještě v dubnu téhož roku byl vypracován RNDr. Jaroslavem Skořepou CSc. aquatest s názvem Logistický a průmyslový park Horní Tošanovice.
Hala A - 16.7 m - 525x210 m - Logistika skladování automobilových součástek. Celková zastavěná plocha činí 250.930 m2. Celková zabetonovaná plocha má být cca 400 000 m2. V těchto halách má pracovat 1610 pracovníků. Téměř pod okny zóny obytné má být vybudována čistička odpadních vod a biologický rybník. Nikdo však neřeší, jak budou chráněni občané proti přemnoženým komárům. Z toho všeho vyplývá, o jak megalomanský projekt se jedná. Je to montovna bez jakékoli přidané hodnoty. Cena stavby má být 4 miliardy Kč.
Vaši zastupitelé H. Tošanovic: Nela Soldanová, Václav Kolek, Mgr. Marie Štajgrová
V době schvalování změny územního plánu v roce 2005 byl již v platnosti zákon o místním referendu, které mohl starosta iniciovat - jeho věrní zastupitelé zvedali a zvedají vždy ochotně ruku pro cokoliv.„Nebyli jsme těmi, kteří by něco zdržovali. Kvůli legislativě, kterou máme, je stav takový, jaký je“
Monitoroval jsem v té době formou ankety stanoviska občanů v obou částech před rokem 1602 jednotné obce, přičemž - k mému zděšení - zóna měla dobrou šanci na úspěch při hlasování nejen v Dolních, ale i v těch více postižených Horních Tošanovicích.
Ale to by se nesměl bát vlastních občanů, v době po volbách do obecních zastupitelstev v roce 2006 byla internetová stránka obce Horňáků dokonale prázdná - tabula rasa. Volební výsledky Dolňáků nebyl problém najít, Horňáci však byli na internetu dokonale utajeni.
Takže v roce 2005 se nikdo z občanů Horních Tošanovic nemohl pomocí internetu dozvědět, co se zastupitelé chystají upéct. Vývěsní tabuli na obecním úřadě nic zlého netušící řadoví občané nesledovali. Přinejmenším drtivá většina z nich.
Ve Švýcarsku by se něco takového stát nemohlo. Dobře informovaní lidé tam rozhodují na místní i celostátní úrovni o tom nejdůležitějším společně. Včetně výdajů na obranu - v současnosti nákup nových bojových letadel, nebo největších státních investičních akcí - 4 lidová hlasování o smysluplnosti a způsobu financování nejdelšího železničního tunelu na světě.
Jejich ministři sedmičlenné vlády bez premiéra při stříhání pásek zdůrazňují, že investice pak nikdo neblokuje a většinou se realizují v souladu s časovým plánem za předpokládaný finanční obnos.
Podobně se mohla situace vyvíjet i v případě průmyslové zóny v Tošanovicích, kdyby starosta měl důvěru k vlastním občanům a také důvěřoval sobě, že je schopen projekt obhájit a jeho smysluplnost vysvětlit.
Zóna tak mohla být realizována již v roce 2008, jak se zmiňoval Plzeňský developer. Možná i rok dříve.
V současnosti - ke konci roku 2020 - činí skluz nejméně 12 let.
Dle pana Stanislava Bartka, největšího bojovníka za místní rodnou hroudu, cena stavby má být 4 miliardy Kč.
Předpokládáme-li návratnost investice 20 let, musí roční výnos činit 200 mil Kč. Za 12 promarněných let činí ušlý zisk nejméně 2 mld Kč.
A to jsme hodně při zemi - většina investorů považuje projekt za smysluplný, je-li jeho návratnost výrazně kratší,
při návratnosti během 10 let činí škoda 4 mld Kč.
Největší škody působí lidé ve vedoucích funkcích,
kteří členy vlastního týmu považují za své poddané,
kterým nedůvěřují a upírají jim právo na rozhodování.