Fórum Tošanovice

Vlevo nahoře:
pohled od Lipek na velkostatek v Dolních Tošanovicích, Chlumských lihovar vč. komína rozebrán státním statkem v 50. letech;
jedna budova, kde bydleli Hanyšovi, se rozebrala v roce 1985 (asi jako stavební materiál na vilku soudruha Škuty a Vičara apod.):
Vpravo nahoře:
žně u velkostatku v Horních Tošanovicích se zámkem rodiny Hegrů;
v pozadí Malý Javorový a Javorový, ještě bez vysílače, vpravo Podgruň.

Panorama Beskyd:
Senoseč na poli již brzy zabetonovaném a vyasfaltovaném - zvůle starosty Horního Kocourkova a jeho věrných;
úplně vpravo je vysoká postava dědy - František Heger, který strávil své mládí v Dolním Újezdě,
protáhlá budova před vrchem Salaš je bývalý kravín na Lesním Dvoře rodiny Chlumských (Waldhof ponašimu),
vlevo východně od Kyčery stojí Kotař, vpravo západně Salaš, nikoliv opačně jak se dnes někteří domnívají.

Beskydy - květen 2016:

Podle mě je Lipí a Kotař jedno a to samé

PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D. z Oddělení paměťových studií, Etnologický ústav Akademie věd ČR, podepsaný pod tvrzením: „Vrchol Kotař (Kottarz B.) na mapě 2. vojenského mapování (1839-1840), mylně přiřazeno k vrcholu Lipí“ https://www.nazvymist.cz/misto/2623 bydlí v Pražmě a zabýval se pojmenováním Beskydských vrholů - umožnil získat náhled na problém „Kotař – Lipí“, kóty 902 a 861 m:
https://de.mapy.cz/turisticka?x=18.5283 ... 22306&z=16
1) Název "Lipí / Lippi" pro kótu 902 se nachází na mapě z 18. století - 1. vojenské mapování 1764-1768 a 1780-1783, ale je tam název "Zirpi" pro současný Čupel 872, takže to nijak závazné být nemusí. Mělo to význam v době, kdy tam snad lípy rostly. "Prašivá / Prasziwa" a "Kyčera / Kiczera" jsou názvy stabilní a nesporné. Současná kóta 861 m na této mapě nijak zvýrazněna ani pojmenována není:
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... _list=s013

2) Na mapě 2. vojenského mapování z 19. stoleti (1839-1840) se poprvé objevuje název "Kotař / Kottarz", a to na kótě 902, kde tedy už žádné "Lippi" v té době asi nerostly Pro kótu 861 žádný název, Čupel vyznačený není (ve svahu pod kótou 872 je "Wisuty Zor")
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=O_7_XI
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=O_6_XI
Berg Kottarz na kótě 902 je také na mapě Císařské otisky spojené (1824–1843) , ale žádné Lipí (ani Čupel):
https://ags.cuzk.cz/archiv/
3) Na mapě 3. vojenského mapování z roku 1876 je "Kottarz" na pozici kóty 861 nad svahem "Wysuti Zjar / Na Žoře": http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=4161_3
Ale je tam plno nesrovnalostí: vedle Prasziwa 843 m je místo kóty 872 m (Čupel) kóta 861 m "Jagocz", přičemž vrchol "Czubel / Čupel" je umístěn na kótě 796 m. Současná kóta 902 je vyznačena jako 899 bez názvu. Lipí se nevyskytuje:
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? ... ist=4161_1

Závěr:
a) Tvrzení o špatném přiřazení vrcholu Kotař na mapě 2. vojenského mapování je neopodstatněné, protože vrchol Lipí se na mapě 3. vojenského mapování nevyskytuje (kóta 899/902 m nemá uveden název).
b) Název "Lippi" pro kótu 902 m se nachází pouze na mapě z 18. století, není ani na jedné mapě z 19. století, soudobé označení „Lipí“ není smysluplné také proto, že ani v současnosti zde lípy nerostou
c) Pro chatu pod kótou 902 m, kterou postavil Ignác Gřunděl v letech 1936-37 se vžil název „Chata Kotař“ a nikoliv „Chata Lipí“ https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Chata_Na_Kota%C5%99i
 
Tradiční pojmenování z poloviny 20. století:
• Kóta 902 m – Kotař ... také dle ústní tradice sbírání borůvek na Kotaři v 1. a 2. polovině 20. století
• Kóta 861 m – Salaš ... v souladu se současným označením „Na Salaši“ pro jižní hřeben Kyčery


Význam slova „Kotař“:
• Maďarky „hotár“ – hranice
• Slovensky „kotár / chotár“ – hranice, hraniční strmý kopec
• Ponašimu „kotar“ – krpál, grapa, strmý kopec

Kotař jako část hřebene na rozhraní Těšínského a Frýdeckého panství:
• Kóta 902 m = Kotař-Lipí
• Kóta 861 m = Kotař-Salaš