1782-1785: Císařská silnice

[infoFT]

Tošanovice leží na bývalé císařské cestě, která dříve spojovala Slezsko s ostatními zeměmi rakousko-uherské monarchie.
Dnes se jedná o silnice I/648 a I/68 navazující v Neborech na mezinárodní silnici E75 (I/11) mezi Polskem a Slovenskem.

Do poloviny 18. století byly cesty pouze provizorní. Dopravní spoje vlastnili feudálové a většinou náležely k jejich hospodářství,
neexistovala proto pravidelně udržovaná silniční síť. Slezskem procházel obchodní cesty ve dvou směrech (SJ a VZ),
ale vedly pouze okrajovými částmi Těšínska. Trvalé spojení se sousedními zeměmi nebylo potřebné, oblasti byly soběstačné.

V 15. století došlo k rozvoji dopravy i mezi Slezskem a Uhrami. Na kvalitu těšínských cest byly proto kladeny větší požadavky
a muselo se začít s jejich prvními úpravami. Došlo k výstavbě jednoduchých mostků a dřevěných hrazení rybníků a splavů.

Za třicetileté války byli řemeslníci nuceni opouštět Těšínsko a hledat obživu jinde. Je proto pochopitelné, že tehdy nebyla
cestám věnována žádná péče. Situace se příliš nezlepšila ani po válce. Komunikace se však postupně stávaly předmětem
zájmu panovníků, což dokládá množství vydaných dekretů o opravách a údržbě zemských cest.

Také frýdecká cesta byla zapojena do komunikačního systému vídeňského správního aparátu, jak dokazují směrnice vydané
císařem Leopoldem I. z roku 1666, na její úrovni se to ale příliš neodrazilo.

K výraznějším změnám došlo až v 18. století, kdy nastal rozvoj výroby. Řemeslnické dílny nahradily manufaktury,
došlo k rozmachu obchodu, a tím se taky zvýšil zájem o těšínské komunikace. Ústřední vláda ve Vídni se proto zaměřila
na dopravní sítě, které byly nepostradatelné pro hospodářské, vojenské a administrativní účely.

Těšínsko bylo spojeno se sousedními kraji také frýdeckou silnicí z Těšína do Frýdku, Nového Jičína a Hranic,
která byla zároveň využívána pro kurýrní účely a navazovala na ni haličská silnice vedoucí na Bílsko, na Jablunkovsko a Ostravsko.
Komunikace však byly neudržované, a nemohl tak být zajištěn bezpečný provoz. Finanční náklady spojené s údžbou a výstavbou
silnic byly financovány z výnosu cel a feudálních rent. Kritiky na stav komunikací ze stran obchodních kruhů však rostly
a také nedávné válečné události uspíšily plány na obnovu ostravské a frýdecké silnice a její prodloužení dále na východ.

Práce na frýdecké obchodní silnici byly zahájeny až za vlády Josefa II. Její projekt vypracoval architekt Vusín
a v roce 1782 byla stavba zahájena. Z Frýdku do Bílska měla měřit necelých 56 km. V prvním roce zde bylo postaveno
15 mostů, stavěly se také zájezdní hostince a harendy s konírnami i kůlnami pro povozy. V Těšíně tak vznikl most,
který spojoval břehy Olzy mezi Saskou kupou a ulicí Hlubokou, a byl podepřený třemi žulovými sloupy.
Jiné důležité mosty vznikly na Třanůvce, ve Vojkovicích na Lučině, na Ostravici ve Frýdku apod.

Stavba probíhala rychlým tempem a za 3 roky mohla být nová silnice napojena u Bílé v Polsku na silnici haličskou.
Ihned po jejím dokončení začala fungovat poštovní doprava, byla otevřena poštovní stanice také ve Skočově,
který byl od Vídně vzdálen 22 stanic, Bílsko pak 23 stanic.

V 19. století došlo k dalšímu zlepšení situace na silnicích. Důležitý je především rok 1826, kdy vznikla funkce cestářů,
kteří byli přímými zaměstnanci silniční správy a zároveň prvními dohlížiteli. Na silnicích se prováděly úpravy,
např. na frýdecké silnici to byla stavba mostu ve Frýdku (1825-1826) a v roce 1835 stavba mostu ve Vojkovicích.

Z novější historie této silnice uveďme alespoň zaznamenaný fakt, že "v měsíci červnu a červenci roku 1934 byl upravován
úsek této silnice od hranice (z Vojkovic). Silnice byla na úseku od Frankova hostince až po křižovatku v Horních Tošanovicích
vydlážděna žulovými kostkami. Opravu úseku provedla firma Brenna a Kopecký z Moravské Ostravy. Povrch byl nejprve
uválcován, následně byly do betonu uloženy krajníky z žulobetonových kostek, mezi nimiž byla uválcována vrstva
jemného štěrku, máčeného v dehtu. Nahoru byla položena vrstva asfaltové směsi a za studena uválcována.
Povrch byl postříkán horkým dehtem a posypán drsným pískem."

Silnice I/68 byla však v současnosti již zcela nevyhovující a kapacitně nedostačující. Projíždělo zde velké množství kamiónů,
což přinášelo kromě značného ekologického zatížení i velká rizika pro bezpečnost zdejších obyvatel. Silnici byl problém přejít.

Nová čtyřproudová rychlostní silnice E462 z Frýdku do Těšína byla stavěna ve dvou etapách v letech 2004-2007,
první úsek z F-M do Horních Tošanovic v délce 6.9 km od května 2004 do 31. října 2006 (do roku 2006 jako R48),
navazující segment z Tošanovic přes Žukov do Těšína v délce 9.1 km byl dokončen 29. listopadu 2007.

Stavba od Frýdku k mimoúrovňové křižovatce v Tošanovicích zahrnovala i 16 mostních objektů (estakáda v Dobraticích 210 m).
Koordinátorem výstavby silnice R48 byl Ing. Petr Martiňák, starosta Horních Tošanovic a předseda mikroregionu povodí Stonávky.
Konstrukce vozovky je navržena s ohledem na předpokládaný růst hustoty dopravy tak, aby splňovala nároky do roku 2030.

Zdroj:
Horní Tošanovice, Mgr. Irena Cichá, Český Těšín 2005
wikipedia - Dálnice D48