Dopis - DOST bylo Pavla Blably

[miloš MiDoD71]

Uzavření školy nám přišlo logické, pokud do ní chodilo, jestli si dobře pamatuju, pouze 9 žáků.

Problémy s malým počtem žáků se datují od doby, kdy začala ředitelovat po paní Oklešťkové paní Paedr. Martiňáková, manželka starosty HT. Paní Oklešťková byla velmi oblíbená, nedávno mi jako bratrova tchyně říkala, že k nám chodili do školy i děti z dalších obcí, nejen z HT a DT. Po jejím odchodu, po roce 2000, začal počet dětí ve škole rok od roku klesat. Zejména po roce 2005, kdy starosta HT začal prosazovat průmyslovou zónu - v začátcích za zády občanů, kteří se mu "odvděčili" tím, že své děti začli posílat jinam (do Hnojníka). Snahu problém řešit měla starostka Mgr. Naděžda Honzáková (2006-2010), navrhovala specielní výukové metody, paní ředitelka ale odmítla. Místostarosta Ing. Ivo Stříž tenkrát na Horních zjišťoval, proč rodiče děti do naší školy nedávají - dávali to většinou do souvislosti se zónou. Mohli zasáhnout už tenkrát a odvolat ředitelku neoblíbenou i v Dolních Tošanovicích - mladá paní Javorská posílala kvůli ní děti do Hnojníka, což velmi kritizoval jejich děda, pan Javorský. Místní starší generace si školy velmi vážila a většina mladších rodin s dětmi také dávala přednost výuce v menším kolektivu bez nutnosti dojíždění. Po roce 2010, kdy nastoupili do vedení naší obce Pavel Blabla s Xénií Starobovou, byla už situace s počtem dětí kritická.
(0) Kdyby udělali radikální řez - změnu ve vedení školy, mohla dlé mého názoru škola dobře fungovat i dnes. Vrátili by se Horňáci a motivačními pobídkami pro rodiče DT a Vojkovic - do Dobratic je to stejně daleko, ale (1) nikdo žádnou takovou aktivitu - spolupráci s vedením školy v Dobraticích - nevyvíjel. Starosta se prostě o zachování kulturního dědictví nestaral. Navíc (2) jednal velmi krátkozrace, když nevěděl, že po několika letech se situace zlepší - babyboom a bytová výstavba v obou Tošanovicích v těsné blízkosti školy. Největší chybou bylo, že (3) starostové nedali hlavy dohromady, kdyby podobně jako Třanovice obce sloučili, mohla taky škola prosperovat - ale to by museli myslet na prospěch celku.

[infoFT]

U sloučení Dolních a Horních Tošanovic si nejsem jistý, jestli by to bylo prospěšné.

Sloučení obcí v jakékoliv podobě je vždy prospěšné pro daňové poplatníky - pro blaho státu jako celek, v případě Tošanovic by se ušetřilo cca 2 milióny korun ročně, viz tyto údaje. Mohla se tím zachránit škola, kdyby se to udělalo včas, jak navrhoval již starosta DT pan Petr Palarčík po roce 1989 a souhlasil starosta HT pan Mgr. Grycz před rokem 1998. Pro srovnání: ve Švýcarsku za posledních deset se sloučilo skoro 400 obcí, odhlasovali si, že starostové proces nemohou blokovat, pokud to nepoškodí dostupnost služeb. Nicnémě souhlasím s Vámi, že pokud by se do čela spojených Tošanovic dostal pan Martiňák/Blabla, ku prospěchu drtivé většiny občanů Kocourkova by to nebylo. Dostali by možnost ve větším prostoru nadělat další ekologické škody velkého/menšího rozsahu. Nicméně jsem optimistou a pevně věřím, že lidé je už prohlédli a tuto šanci by jim nedali. Dalším argumentem proti sloučení, který uváděl místní občan korunovaný třemi tituly před místním referendem o této věci, by mohla být menší možnost hájit své lokální zájmy. V jeho případě se to zdá být logické, protože se kamarádil dokonce s oběma starosty. Proto považuji za velmi důležité, aby se do rozhodování o společném mohli aktivně zapojit všichni občané, v rámci osad diskutovat priority a hledat spravedlivá řešení, vedeni týmem s proporcionálním zastoupením osad - současná situace v DT je toho opakem.

[infoFT]

Ohledně úniku vody bych neházel vinu zrovna na starostu. Když jsme se ptali v okolí sousedů, a to včetně Vašeho otce, tak nikdo z nich si nepamatoval, že by tam ten potok někdy dřív nebyl, takže to nepovažovali za zdroj možného úniku vody.

Správcové mají spravovat, tedy hlídat a předcházet škodám, týká se to i vodovodních sítí. Vaše pravdivé tvrzení "nikdo z nich si nepamatoval že by tam ten potok někdy dřív nebyl" dokládá jejich totální neschopnost a výši škody - cca 2.5 miliónu korun, kterou napáchali. Přitom stačilo velmi málo - řádně plnit své povinnosti na úseku dokumentace a prevence. Pochybil už starosta František Kubatka (v DT do roku 2006), když nezajistil, aby potrubní trasy byly zakresleny a řádně označeny - kdyby k Vašemu plotu nechal osadit modrobílou tyčku (1), napadlo by nejen mě, ale i Vás, že studánka je nějak podezřele blízko trasy vodovodu. Otec vždy zdůrazňoval, že vodu směrem ke Graňákovi natáhli, ale nevěděl kde přesně, a velká díra nad studánkou s drenážkami na dně svědčila jako důkaz teorie melioračního hlavníku coby zdroje studánky. Kdyby vodovodní řad byl zakreslen - skutečně nebyl, jak se podivoval i Vratislav Voznica při opravě - mohl a měl jednou ročně starosta někoho delegovat nebo sám se projít po všech větvích (2) - studánku by našel už někdo za Kubatky, Honzákové (2006-2010) či Blably (2010-2012). Mohli také periodicky vyzývat občany ve Zpravodaji, ať nahlásí podezřelé mokřady, močály, studánky a vodotrysky, kterých si všimnou na svých pozemcích (3) - neuděli to ani jednou. Asi si mysleli, že vodovodní řad rekonstruovaný v letech 1996-97 bude sloužit bez dozoru a poruch věčně
Největší chybu ale udělal starosta Martiňák, když nesledoval časový vývoj ztrát na celém vodovodním řadu (0), v době kdy napojení do osady Tošanůvka nebylo ještě osazeno vodoměrem - únik zjistili až po jeho instalaci u Sebery v září 2012. Na grafu objemových, ale zejména procentuálních ztrát vody, by větší únik byl schopen identifikovat již v počátku - vždyť po opravě poklesl odběr vody pro celou síť o čtvrtinu. Z grafu finančních ztrát by se pak dalo nejlépe načasovat vhodný moment pro investici do opravy či rekonstrukce příslušné větve vodovodu. Kupodivu něčeho takového nejsou starostové schopni ani dnes - jsou nepoučitelní a také neschopni přijmout nabídku spolupráce.

[infoFT]

A co se týče neohlášeného vjezdu na pozemek, tak máte pravdu, že by to hlásit měli, ale vzhledem k tomu, že tam nic není, tak to nepovažuju za tak velký prohřešek

Ohledně pirátských nájezdů na soukromé pozemky snad jenom tolik, že otec zčervenal jako rak a málem ho trefil šlak (1), když se to poprvé dozvěděl. Mě to naštvalo neméně, protože používám k vykošování tradiční postup, který je ohleduplný k zde žijícím organismům, zejména mravencům (2), ale i tak někdy část mraveniště kosou neúmyslně poškodím. Mravenci jsou zákonem chráněni, tuším všechny druhy - smysluplnému vjezdu bych nikomu nebránil, jen ukázal nejvhodnější směr, aby způsobil co nejméně škod a úmrtí těchto v přírodním ekosystému důležitých tvorů. Nejvíc mi ale vadí to, že starosta Blabla tak činí vědomě (3) či záměrně - v počátcích starostování, kdy jsme ještě byli kamarádi, se mi svěřil, že "je problém prosadit řešení odpadních vod, lidé totiž nikoho nechtějí pouštět na své soukromé pozemky."