Problémy s malým počtem žáků se datují od doby, kdy začala ředitelovat po paní Oklešťkové paní Paedr. Martiňáková, manželka starosty HT. Paní Oklešťková byla velmi oblíbená, nedávno mi jako bratrova tchyně říkala, že k nám chodili do školy i děti z dalších obcí, nejen z HT a DT. Po jejím odchodu, po roce 2000, začal počet dětí ve škole rok od roku klesat. Zejména po roce 2005, kdy starosta HT začal prosazovat průmyslovou zónu - v začátcích za zády občanů, kteří se mu "odvděčili" tím, že své děti začli posílat jinam (do Hnojníka). Snahu problém řešit měla starostka Mgr. Naděžda Honzáková (2006-2010), navrhovala specielní výukové metody, paní ředitelka ale odmítla. Místostarosta Ing. Ivo Stříž tenkrát na Horních zjišťoval, proč rodiče děti do naší školy nedávají - dávali to většinou do souvislosti se zónou. Mohli zasáhnout už tenkrát a odvolat ředitelku neoblíbenou i v Dolních Tošanovicích - mladá paní Javorská posílala kvůli ní děti do Hnojníka, což velmi kritizoval jejich děda, pan Javorský. Místní starší generace si školy velmi vážila a většina mladších rodin s dětmi také dávala přednost výuce v menším kolektivu bez nutnosti dojíždění. Po roce 2010, kdy nastoupili do vedení naší obce Pavel Blabla s Xénií Starobovou, byla už situace s počtem dětí kritická.Uzavření školy nám přišlo logické, pokud do ní chodilo, jestli si dobře pamatuju, pouze 9 žáků.
(0) Kdyby udělali radikální řez - změnu ve vedení školy, mohla dlé mého názoru škola dobře fungovat i dnes. Vrátili by se Horňáci a motivačními pobídkami pro rodiče DT a Vojkovic - do Dobratic je to stejně daleko, ale (1) nikdo žádnou takovou aktivitu - spolupráci s vedením školy v Dobraticích - nevyvíjel. Starosta se prostě o zachování kulturního dědictví nestaral. Navíc (2) jednal velmi krátkozrace, když nevěděl, že po několika letech se situace zlepší - babyboom a bytová výstavba v obou Tošanovicích v těsné blízkosti školy. Největší chybou bylo, že (3) starostové nedali hlavy dohromady, kdyby podobně jako Třanovice obce sloučili, mohla taky škola prosperovat - ale to by museli myslet na prospěch celku.